Kdosi říkal, že láska z vodní páry je pás
co halí jen malou chvíli skrývanou špínu v nás
Naše tváře se vrásní a zůstává jen vděk
za tu knížečku básní, kouzelný lék
Brát i dát svůj díl
ze střídmých přání, snů nás dvou.

Zkoušel jsi na mých skráních
dva cůpky mi splést
a nechápal co mi brání
s tebou stejný lži vést
o láskách společných
o všech sázkách lákavých
jak si hrát budeš s dětmi
a koulet jim sníh.

Dávám svou čest
na to, že víš líp než já,
že všedních dnů máš víc
z prázdných vět pár slov
a ubývá i těch
kdy přejdeš s růží práh
kdy místo řízku hrách
ti s láskou dám na talíř

Brát i dát svůj díl
ze střídmých přání, snů nás dvou.

Ale jsou i dny zvláštní, kdy krátí se dech
Když mi dáš pod mou šíji polštář z trávy a mech
Když si pod starou lípou na svou flétničku dám
zapomenutou píseň z království Vlám.

Dávám svou čest
na to, že víš líp než já ,
že všedních dnů máš víc
z prázdných vět pár slov
a ubývá i těch
kdy přejdeš s růží práh
kdy místo řízku hrách
ti s láskou dám na talíř
A přibývá i těch
Kdy zkoušíme si lhát
a jen za svou lží si stát
a ztráty sčítávat.

Brát i dát svůj díl
ze střídmých přání, snů nás dvou.
Brát i dát svůj díl
ze střídmých přání, snů nás dvou.